Zázračný úklid? A jde to vůbec?

Nerada uklízím a miluji zenově čisté prostory. Proto mě zaujala a nadchla myšlenka o zázračném úklidu, tedy - uspořádat si domov tak, aby byl uklizen jednou pro vždy.

Napořád.

A jak to souvisí s adventem? Advent znamená příchod.

Pro křesťany příchod Spasitele, pro všechny ostatní pak příchod něčeho nového. Zvu vás, abyste jako svého spasitele pozvali do roku 2025 RADOST. A udělali jí místo.

Jak se dělá zázračný úklid?

Edit: to neznamená, že již nikdy nevezmete do ruky hadr, lux nebo prachovku. Uklidit znamená mít volný prostor a věci na svém místě, s přírodními procesy jako je špína a prach budeme bojovat stále, ale v uklizeném prostoru to také půjde hladce.

Autorkou myšlenky o zázračném úklidu, tedy úklidu jednou pro vždy, je Marie Kondo, japonská žena, která od dětství milovala úklid, resp. uspořádaný domov. Zkoušela a studovala různé metody uspořádávání věcí doma i jejich třídění a vyhazování, došla na konec spousty slepých cest, aby nám nechala svou znalost v knihách, které napsala.

O její metodě úklidu KonMari jsem slyšela a četla již dávno. A jak to tak bývá, některé nápady a poznatky musí počkat na svou realizaci i mnoho let. A letos je to tedy konečně tady. Její knihu Zázračný úklid mám skoro dočtenou a v adventu vyhazuji vše, co nemám ráda.

Ano, slyšíte dobře.

Nechte si kolem sebe jen věci, které milujete. Pokud nemáte rádi vzletná slova, tak ty, které máte rádi, dělají vám radost, dobře vám slouží a jejich přítomnost v prostoru vás činí radostnými.

Že je to blbost?

Že přeci je nutné mít i věci užitečné, které vás až tak nevzrušují? Nebo věci, které se třeba jednou budou hodit? A přece nevyhodím ten svetr, který jsem sice ještě letos neměla na sobě, ale je krásný a úplně nový (již třetí rok).

Já vám rozumím. I těmhle argumentům. Proto i mě trvalo léta, než myšlenky o zázračném úklidu padly na půdu úrodnou.

Aby mohla radost přijít, musí mít prostor. Pojďme jí ho tedy udělat a uklidit si jednou pro vždy.

Co to tedy je zázračný úklid a jak se dělá?

Základní myšlenkou je nechat si jen věci, které vám dělají radost (které tzv. spark joy). Tedy věci nejprve vytřídit (a nepotřebné poslat dál – vyhodit, darovat, recyklovat) a pak každé věci, která prošla vaším konkurzem na radost, určit ve vašem domově své místo. A místo určit podle toho, aby se věc snadno uklidila (nikoli aby se snadno vytáhla).

Já vám rozumím. I těmhle argumentům. Proto i mě trvalo léta, než myšlenky o zázračném úklidu padly na půdu úrodnou.

Uf, zdá se to jako obrovský úkol, jak tedy na něj?

1. Vizualizace

Je nutné si říct a představit, proč to vlastně dělám.
Co mi přinese uklizený domov?
Jak má vypadat můj život, až ho budu mít?

Např. chci mít každý druhý víkend partu přátel na návštěvě, všichni si sedneme na sedací pytle, v ruce sklenici vína nebo šálek dobrého čaje, budeme povídat, hrát společenské hry a hodně se smát. Ráno, než půjdu do práce, zacvičím si pozdrav slunci a odšťavním si pomeranč apod. Ano. Takto konkrétně.

Obrazy. Myšlenka a obraz je první krok k procesu uvědomění, kdo jsem, co mám rád a co chci. A věci, které mi to umožní, jsou krok druhý.

2. Věci

Nechte si jen to, co odpovídá představě, kterou jste vytvořili v kroku jedna. Tedy patrně velká těžká kožená sedačka zabírající půlku místnosti neladí s představou přátel na sedacích pytlích (které se snadno přesouvají z místa na místo a umožní tak udělat i místo na ranní jógu). Úvodní vizualizace vám usnadní rozlišit, co jsou věci, které vám dělají radost a mají tak u vás zůstat.

3. Rozlišování

Třídit věci podle toho, zda vám přináší radost, není snadné. A proto je nutné se to učit. Učit se to, jak učil i J. A. Komenský, od jednoduchého k složitému.

Tedy od věcí snadných, které jsou snadno nahraditelné, a tedy jsou i snáze vyhoditelné. Postup je tedy – začít oblečením, pak třídit knihy – papíry – „komono“ tedy věci nespadající do jiných kategorií, tedy např. domácí potřeby, léky, psací potřeby, sportovní náčiní, nářadí, a jiné – následují již těžší kategorie emocionálních předmětů a nakonec fotografie.

4. Zbavovat se chce systém

Proč je důležité dodržet postup 1. oblečení – 2. knihy – 3. papíry – 4. „komono“ – 5. emocionální předměty – 6. fotografie? Protože nechcete tzv. rebound, tedy návrat k předchozímu stavu (nepořádku, chaosu, zahlcení). A protože každá věc má svou hodnotu (peněžní, užitnou, emocionální) a to, co je „nejlevnější“, je také nejsnáze postradatelné (vyhoditelné). Je snazší vyhodit triko než deník z mládí či obraz po babičce.

5. Hodnota věcí

To, jak je každá věc pro nás cenná, jakou má hodnotu, je součtem její užitečnosti pro nás, finančního nákladu na její pořízení a emocionálního spojení. Tedy – pokud je věc rozbitá, je snadné ji vyhodit (nedá se dál používat, nemá pro nás užitečnost). Věc, kterou jsme dlouho nepoužili, má malou užitečnost. A pokud je to navíc něco, co můžeme snadno pořídit znovu, je hodnota této věci pro nás malá. Nicméně i věci levné nebo zdarma mohou mít velkou emocionální hodnotu – pak je důležité tyto třídit až nakonec.

6. "Může se to jednou hodit" je tabu

Schovávat věci pro strýčka Příhodu je špatně.

Pokud tenhle hrnek nemáte rádi a čaj si stejně vždycky uděláte do toho druhého, vyhoďte ho nebo darujte. Na darování ale pozor! Nechcete přátele nebo příbuzné obtížit svými nepotřebnými věcmi. I ten hrnek bude rád. Představte si, že jste někde, kde vás permanentně ignorují a úkoly nebo pozornost vždy dají kolegovi. Také budete raději jinde. A když odstraníte tuto zanedbávanou věc z vašeho domova, uděláte automaticky více prostoru pro radost.

7. Věci chtějí být potřebné:

Věci nám mají sloužit, ne nás zatěžovat. Hodně věcí zatěžuje – musíte je překládat z místa na místo, místo jim hledat (tedy hodně věcí = hodně skříní), starat se o ně, čistit, spravovat atp. Když vám padne zrak na milou věc, cítíte radost. Když je ta věc pohřbena v hromadě jiných, radost vás mine. Proto je dobré mít jen to, o co zvládnete se starat s péčí a když to vezmete do ruky, máte radost.

8. Všechny věci jedné kategorie na jednu hromadu a třídit

Zdá se to jako opak úklidu, vytahat všechny věci ven, namísto abychom je nastrkali z dohledu. Nenechte se mýlit, pokud chcete mít uklizeno jednou pro vždy a mít doma jen to, o čem víte, musíte nejdřív vyhazovat. A to nikoli po místnostech nebo od půdy po sklep, ale podle kategorií.

Věci totiž často máme doma nastrkané na různých místech a je nutné všechny věci jedné kategorie z celé naší domácnosti shromáždit mimo jejich „domovy“, tedy vyndat ze skříní, polic a krabic a shromáždit na jedno místo, např. na podlaze.

Často již tato aktivita ohromí tím, kolik věcí to je.

A pak každou věc vzít do ruky a zjistit, zda nám přináší radost. Ano, jednu po druhé. A co není k radost, pryč. Ideální jsou tmavé neprůhledné pytle, abychom my nebo členové naší domácnosti předešli pokušení to z nich zase vyndat.

9. Vždyť je to škoda vyhodit

Některé věci jsme si koupili a nepoužili. Co s tím?

Případně jsme je dostali a dar přeci nevyhodíte. Zde je návod – každá věc má v našem životě místo, nicméně některá jen to, že nás měla naučit, že není pro nás.

Ten svetr, který v obchodě vypadal tak super, kouše, nebo vám nesluší, nebo to prostě jen není váš styl. Tak vnitřně poděkujte sobě i jemu za toto poznání a pošlete ho dál. Třeba jej někdo bude rád nosit, nebo z něj v rámci recyklace udělají něco potřebného, používaného.

Energie má proudit, když stagnuje, není to dobré.

Nenechte energii ve svém domově stagnovat, nechte si jen to, co vám slouží.

A co ten dar? Dar je určen tomu okamžiku – je vyjádřením toho, že na vás dárce myslel a chtěl vám udělat radost. A to se jistě stalo. Nenechte tu radost rozplynout ve výčitkách, kdykoli na ten nepoužívaný dar padne váš zrak. Tedy – pošlete jej dál, ať radost z daru zůstává. Tak by to jistě chtěl i dárce.

10. Kdo nebyl na nástupu, jde automaticky ven

Ještě jedno důležité pravidlo. Věc, na kterou jste zapomněli při shromažďování věcí na jednom místě před jejich tříděním, jde automaticky do černého pytle. Je to důležité. Protože pokud jste si na něco nevzpomněli apriori, není to nejspíš věc, kterou rádi máte.

Myslím, že tato aktivita v hmotném světě, tedy kalibrovat si, co mám rád a co ne a proč, a toho, co nemám rád se zbavit, k adventu jednoznačně patří. A také ke koučování. Protože metody, o kterých jsem psala, např. vizualizaci, postupné kroky (kaizen), systém, používám i v koučování.

I koučování vám může pomoci si uklidit – venku i uvnitř – zbavit se nepotřebných vztahů, zvyků, myšlenkových pochodů. A uvolnit prostor novému – radostnému. Pozvěme všichni spasitele – RADOST, do svých Vánoc i celého roku 2025.

Uklízení plný advent a hodně plných černých pytlů přeji sobě i vám.

Emotion Jsem Ladislava, koučka a advokátka